Založit webové stránky nebo eShop

Chs Princes - chov Švýcarských Teddy a Baldwin

Ostatní zvířena

Všechny tyto zvířátka s námi bydlí v 1+1 :D

 

Bígl Dann a Francouzský buldoček Gordi

 

Želva Uhlířská (Geochelone Carbonaria)       

Želva uhlířská (Geochelone carbonaria) je suchozemská želva obývající vlhké savany Jižní Ameriky. Nejsou známy žádné její oficiální poddruhy, vyvinuly se však některé drobné rozlišovací znaky (např. zbarvení plastronu) v závislosti na místech výskytu. V zimním období nehibernuje, jen snižuje aktivitu.
 

Popis

Má černý karapax se žlutými, naoranžovělými nebo načervenalými skvrnami na každém štítku dlouhý asi 50 cm. Plastron je žlutohnědý. Hlava a končetiny jsou zbarveny do béžova s jasnými žlutými nebo oranžovými skvrnami. Díky svému příjemnému zbarvení je častým druhem chovaným uměle v zoologických zahradách. Objevuje se u nich nepatrný pohlavní dimorfismus. Samci mívají delší krunýř a bývají těžší, mají vyklenutý plastron. U starších samců se častěji objevuje také malé zaškrcení krunýře do tvaru přesýpacích hodin a mají delší a širší ocas než samice.
 

Výskyt

Nejsou známé žádné poddruhy. Obývá především vlhké savany, méně okolí močálů tropických deštných lesů. Přirozeně se vyskytuje nejčastěji v Panamě, Paraguayi, Kolumbii, Peru, Brazílii, Bolívii, Venezuele a Argentině. Byla uměle vysazena na mnohých ostrovech v Karibském moři, např. na Barbadosu, Trinidad nebo na Svaté Lucii. Pohybuje se většinou ve stínu, kde je dostatečně teplo a vlhko.
 

Potrava

Mláďata želvy uhlířské se živí především masožravě, hledají v půdě červy a hmyz. Dospělí jedinci jsou z většiny býložraví, živí se trávou a různými plody a listy, nepohrdnou však ani drobnou živočišnou potravou nebo zbytky živočichů. Často se zdržují v okolí stromů, na nichž roste jejich oblíbené ovoce.
 

Rozmnožování

Páří se, když dorostou velikosti asi 25 cm. Samice snáší 2-15 vajec v letním období. Většinou je zahrabává do hlíny, ale byly vypozorovány i příklady, kdy je nakladla do hnízd ve směsici listí. Mláďata se líhnou za 4-6 měsíců a jsou velká 4-4,5 cm. V zajetí bývají samice schopné snášet vejce kdykoli v průběhu roku.

V tomto období jsou důležité zápasy mezi samci, které začínají charakteristickým postranním trháním hlavou. Tyto pohyby hlavy jsou u různých druhů želv různé, a prosto jsou považovány za jeden ze způsobů rozeznávání jednotlivých druhů. Pak pokračuje souboj, kdy se samci snaží otočit toho druhého na krunýř – obvykle bývá nejúspěšnější ten největší.

 

Chov

Želva uhlířská potřebuje prostorné terárium s dostatečně vysokou teplotou (minimálně 22 °C) a vlhkostí, které lze dosáhnout umístěním rostlin do terária. Jako substrát je nejlepší použít jemný písek nebo třísky některých listnatých stromů, které udržují vlhkost při stále suchém povrchu, což zabraňuje tvorbě plísní. Želva musí mít stále k dospozici velkou misku s vodou a stinná místa k odpočinku. V teráriu by měl být také zdroj světla, tepla a UV záření, kterého by se jí v přírodě dostávalo. Uhlířky by měly být krmeny rostlinami bohatými na vápník (pampelišky, vinné lístky), ovocem (nejlépe jahody, broskev, ananas, mango nebo kiwi), zeleninou, květinami a malým množstvím živočišných bílkovin.
 

Ohrožení

Největší hrozbou pro tuto želvu je nadměrný lov pro konzumaci v místech přírodního výskytu, ke kterému přispívá fakt, že vydrží dlouhou dobu bez příjmu potravy. Želvy uhlířské jsou sbírány ve velkém množství a posílány do měst Jižní Ameriky, kde jsou považovány za velkou lahůdku. Tato želva je ohrožena také úbytkem životního přostředí, které je často upravováno pro zemědělské účely, a neposkytuje tak vhodné podmínky pro její výskyt. Další hrozbou, ač ne tak podstatnou jako lov a úbytek přirozeného prostředí, je odchyt želv pro domácí chov. Je chráněna přílohou II Washingtonské úmluvy.

                                               

  

Leguán zelený (Iguana iguana)

 

Charakteristika: Nejznámější ještěr, který dosahuje délky až 1,5–2m, přičemž ocas zaujímá dvě třetiny délky těla. Mláďata stejnoměrně jasně zelená, ve stáří oranžovo-zelený až po šedavé exempláře, na těle a ocase s příčnými pruhy, samci mají často světlou hlavu a oranžové přední končetiny. Především samec má velký hrdelní lalok a hřbetní hřeben z kožních ostnů, který se táhne po celé délce těla. Na lících pod ušním otvorem má perleťově zbarvenou velkou šupinu, obklopenou několika menšími. Leguáni zelení mají dlouhé nohy a prsty vhodné ke šplhání a běhu.

Poddruhy: I. i .rhinolopha – žijící v Severní Americe,s malými výrůstky podobným růžkům na čumáku a I .i .iguana – žijící v Jižní Americe

Stav: Běžný.

Výskyt: Od jižního Mexika po střední část jižní Ameriky.

Prostředí: Většinou tropické deštné pralesy podél řek. Většinu času tráví ve větvích nad hladinou řek, kde se ve dne sluní a v ranních a večerních hodinách slézá na pastvu do bylinného podrostu. Při nebezpečí se vrhá ze stromů do vody, je to dobrý plavec. Některé izolované populace žijí i v sušších oblastech, často poblíž lidských obydlí.

Rozmnožování: samice klade 20–40 vajec, které zahrabává do země.po zhruba 120 dnech se líhnou mláďata dlouhá 20 cm.

Potrava: Býložravci, živí se listy a plody.

Aktivita: Žije denní aktivitou.

Zajímavosti: Samci jsou vysoce teritoriální, k protivníkovi se staví na natažené nohy, kývá hlavou a napíná kůži na hrdle. Dlouhý ocas používá v obraně jako bič, při útěku jej může odhodit.Většinou mu ale odpadlý ocas už nedoroste.

 

Chov v zajetí:

 

Terárium: Dospělý pár asi 150 cm dlouzí potřebují terárium asi 200×200×150. Třem mláďatům stačí terárium 100×60×60. Do terária dávám větve ke šplhání, které by měly mít v průměru alespoň tolik cm jako je průměr ještěra. Nutná je nádrž s vodou ke koupání. Substrát na zemi a zvířata je nutné kropit. Já jako podestýlku používám stromovou kůru Exo Terra Jungle earth, která drží dobře vlhkost. Do terária nedávám živé rostliny, zvířata by je okusovala. Jako dekoraci používám rostliny umělé. Velmi důležitá jsou místa ke slunění a UV záření. Já k vyhřívání používám výhřevné bodové žárovky 50 Watt Exo Terra Day Glo Tight Beam, které vytváří terarijním zvířatům vhodné podmínky pro jejich termoregulaci. A jako UV používám 23 Watt UV-B Compact lamp, s 8 % UV-B a 30 % UV-A. UV-B záření ovlivňuje metabolismus vápníku a UV-A záření je důležité pro tvorbu pigmentů v kůži. V létě můžeme dát zvířata slunit do venkovního terária, kde ale musí mít i část terária se stínem.

Teplota: Ve dne by se měla teplota v teráriu pohybovat mezi 25–35 ˚C a v noci mezi 20–22 ˚C.

Vlhkost vzduchu: Vlhkost vzduchu by se měla pohybovat mezi 60–90 %.

Potrava: Mláďata i dospělci se živí rostlinou potravou. Dospělé jedince krmím lučními bylinami, listovou zeleninou a ovocem, v zimě podávám vařenou rýži s ovocem a přidávám minerály a vitamíny, pro dostatek vápníku přidávám drcenou sépiovou kost či vaječné skořápky. Já v zimě také přidávám k ovoci kompletní krmivo pro leguány v granulích All natural adult iguana food. Ze začátku mi granule leguáni odmítali žrát, ale nyní je přijímají rádi. Moje zvířata si především oblíbila květák či jahody. Je zajímavé, že každý jedinec si oblíbí určitý druh ovoce či zeleniny a jiný ho zase odmítá přijímat. Jeden z mých leguánů žere jablka a druhý je naopak nežere vůbec. Živočišnou stravu, jako např. myšata, leguánům nedávám, živočišná strava jim může působit zdravotní potíže. Bohužel někteří chovatelé živočišnou potravu mylně přidávají.

Zajímavosti: Leguáni zelení jsou chytrá zvířata, ty mé jsem za krátkou dobu naučila chodit vykonávat potřebu „na misku“. Také rozeznávají osoby, mě znají jako jedinou osobu, která je krmí, proto při každém mém pohybu okolo terária, čekají, co dostanou. Ochočení je také snadné, ale musí se s ním začít už u mladých jedinců.

 

 

Chameleon Jemensky

Chameleon Jemenský 

1. Samička versus sameček 
Pro začínajícího chovatele se obecně doporučuje spíše sameček. Chameleoni jsou velmi citliví na stres, přičemž největší zátěží zažívá samička, a to při kladení vajec. V zajetí není neobvyklé, že naklade až 80 vajec, načež uhyne. Sameček se proto dožívá mnohem delší doby (5 - 10 let) než samička (3 - 5 let).

Tento druh chameleona je velmi agresivní, proto se doporučuje chovat v jednom teráriu jen jeden exemplář. Pokud jich chcete mít víc pohromadě, měl by mít každý jedinec dostatek prostoru, tj. mít svoje vlastní teritorium, jinak bude docházet k potyčkám.

2. Terárium 
Existují víceméně dva druhy terárií - skleněné a klec z pletiva. Oba druhy mají své výhody i nevýhody. Klec dobře větrá, špatně drží vlhkost a teplo, cvrčci se mohou skrz nekovové pletivo prokousat. Celoskleněné terárium dobře udržuje teplo i vlhko, ale špatně větrá - větší náchylnost k množení bakterií. Ideální je proto kombinace obou - skleněné terárium s dostatečně nastavitelným větráním.

Chameleon je rád, když si může lézt, kam se mu chce. Proto je dobré umístit do terária hodně větví a především živých rostlin (vše dobře uchycené proti spadnutí). Živé rostliny napomáhají udržet vhodné klima a poskytují zvířeti úkryt a stín. Pozor na rostliny vylučující agresivní látky. Mohou se dostat zvířeti do očí, neboť chameleon svými drápky poškozuje listy. Je nutné rostliny před umístěním do terária důkladně omýt zředěným mýdlovým roztokem a pak ještě důkladněji vodou, a zbavit je tak chemických postřiků a případných malých živočichů.

Je dobré se držet poučky: "Když se v teráriu daří rostlinám, je dobrá šance, že se tam bude dobře cítit i zvíře". Tato poučka platí, bohužel, hlavně v obrácené formě. Proto je nejlépe vyzkoušet funkčnost celého terárium alespoň nějaký čas (1 týden) nanečisto - bez chameleona. Problémy jsou hlavně s vlhkostí, která v zimě, především ve vytápěných panelákových bytech, klesá pod únosnou mez.
... nepálí vás ráno v nose a neškrábe vás v krku?

Stěny skleněného terária není dobré nechat jen tak, chameleon se může podráždit i svým odrazem ve skle. Elegantní řešení je vyrobit např. imitaci skály, po které navíc může šplhat a kam je možné zabudovat i vodopádek.

Je dobré umístit terárium tak, aby chameleon měl možnost vylézt nad úroveň v místnosti se pohybujících osob - cítí se tak bezpečněji.

V teráriu by měl vzniknout teplotní gradient - "na sluníčku" až 32ºC, u země 20ºC. Zvíře si samo najde ideální místo. V noci může teplota klesat všude až ke 20ºC. Pokud je třeba teplotu zvýšit, ůze doporučit vyhřívací kameny ovládané termostatem.

3. Osvětlení:
obyčejná zářivka či specielní teraristická s podílem UV záření. O nutnosti, prospěšnosti či právě opaku použití zářivek s podílem UV světla se vedou dlouhé diksuze a na toto téma byla provedena řada výzkumů - souhrně vzato bez 100% věrohodného výsledku, který bych si troufl doporučit.

4. Vytápění:
žárovka (např. v otočeném květníku) cca 15 cm nad větví pro "přímé slunění" (zkontrolujte teplotu teploměrem), mělo by stačit 25W.

5. Rostliny:
Ibišek (Hibiscus), Šplhavnice - Voděnka (Epipremnum, Scindapsus), Fíkovník malolistý (Ficus benjamina), Fíkovník šplhavý (Ficus pumila)

Vyplatí se systém osvětlení, rosení, zalévání, atd. zautomatizovat programovatelnými hodinami. Je totiž dobré si uvědomit, že občas přijde doba, kdy se o zvíře nemůže nikdo pár dní postarat a možnost "nechám ho přes víkend u babičky" bohužel nepřipadá v úvahu. Pozor: ne všechny časovače fungují spolehlivě. Zejména levné digitální modely se čas od času vyresetují.

6. Krmení:
Chameleon v přírodě olizuje kapky rosy z listů. Mládaťa pijí každodenně, dospělí jednici dvakrát až třikrát týdně. V zajetí lze nechat na listy kapat vodu, manuálně rosit, pořídit automatické rosiče či vyrobit vodopádek. V krajním případě se napije i z misky (dostatečně mělké, neboť se může snadno utopit). Vodu používáme zásadně odstátou!

Chameleon dopřáváme co možná nejbohatší stravu:
- cvrčky, červy, mouchy, kobylky, motýli, můry, píďalky, pavouky, atd.

S červy to nepřehánějte - při dlouhodobějším užívání mohou způsobit zažívací problémy. Veškeré cvrčky (kteří asi budou tvořit značné procento potravy) je třeba obalovat v práškových vitamínech - kombinace A+D, zejména pokud zvíře nemá možnost být na opravdovém sluníčku nebo nemá kvalitní UV zářivku. Když je nejhůř, pomůže 1 kapka tekutého Kombinalu AD pro slepice (občas je k dostání v lékárnách).

Není dobré chameleon nechávat přežrat. Občas neví kdy má dost. Mláďata se krmí denně, dospělým stačí dát i obden.

V zajetí nepohrdne ani čerstvou zeleninou či ovocem, avšak jen doplňkově:
- rajčata, mandarinky, pomeranče, banány, kiwi, hrozno.

Tuto nehybnou stravu se osvědčuje dodávat přímo do tlamičky, ať už z ruky či pinzety. Strčíte to chameleonovi před tlamičku, on se naštve, otevře ji a zasyčí. Nakonec se po ní buď vrhne sám nebo mu s tím trochu pomůžete. Pozor: má poměrně dobrý stisk!

V létě velmi doporučuji vyrazit na louku a nachytat co jde, kobylky a mouchy se chytají poměrně snadno. V zimě je to ovšem problém, a proto je zvíře odkázáno na omezené dodávky ze zverimexů.

Zejména krmení cvrčky je dobré věnovat zvýšenou pozornost. Pokud to nezařídíte tak, že chameleon veškeré cvrčky sežere ihned, vystavujete se nebezpečí, že si cvrček někam zaleze (v horším případě mimo terárium; dokáže se dokonce i aktivně potápět, povora!) a po několika probdělých nocích skončíte na psychiatrické léčebně.

Zvíře též potravu vylučuje. Hovínka jsou většinou ve tvaru "zakuklených cvrčků" s bílým povlakem - tak lze kontrolovat, kolik jich pozřel. Neměla by být kašovitá. Je dobré veškeré zbytky potravy použité i nepoužité odklízet a alespoň jednou týdně vyčistit veškeré znečištěné zařízení včetně zanesených listů rostlin, jinak se mohou tvořit bakterie.

7. Zacházení: 
Pamatujte na to, že chameleon není klasický domácí mazlíček jako pes nebo kočka, proto je třeba s ním zacházet opatrně. Pokud s ním chcete být více v kontaktu, musíte ho na to odmalička pravidelně připravovat. Čím méně jste s ním v blízkém kontaktu, tím lépe pro něj. Chameleon se nerad nechá vzít do ruky. Je lepší ho přelstít a na ruku ho nalákat - třeba potravou. Sám občas pocítí touhu dostat se z terária ven (škrábe na stěny a snaží se podhrabat v rozích). Je dobré mít v místnosti nějaký vzrostlejší exemplář např. ibišku, kam ho můžete nechat přelézt. Ideální je, když tak může být na opravdovém sluníčku - pozor ale na přehřátí, vždy musí mít možnost schovat se ve stínu.

Pokud je zvíře v pohodě je takové jaké má být, tedy pruhovaně zelené s více či méně výraznými skvrnami. Podle okolí může mít pruhy i v odstínech pískově hnědé. Když se cítí ohroženo, nasadí světlejší podklad a tmavé puntíky, navíc se nafoukne, otvírá tlamičku a syčí (něco mezi 'sss' a 'chhh'). Když je zvířeti nejhůř, má barvu šedou až černou.

 http://chameleon.urquellia.com/care.php

P O T R A V A C H A M E L E O N Ů
Chameleoni přijímají velice pestrou stravu - z 90% jsou to hmyzožravci. Dokáží zkonzumovat nepřeberné množství hmyzu za velice krátkou dobu. Sežerou prakticky vše na co vidí v pohybu. Chameleon svoji potravu nevyhledává - sedí a pozoruje - je dokonale přizpůsoben ke sledování okolí, jakmile se je potrava na dostřel tak bleskurychle vymrští jazyk. Občas se stane, že jde pomalými kývavými pohyby kořisti naproti.

MEZI NEJOBLÍBENĚJŠÍ CHAMELEONOVU POTRAVU PATŘÍ DROBNÝ HMYZ
jednotlivý hmyz je dobré vpustit do terária a o zábavu je postaráno

Je vhodné 1-2x týdne posypat hmyz vitamíny (koupíte ve ZVERIMEXU) Používám tato dva přípravky
REPTIMINERAL obsahuje vitamíny a minerální látky
VITAMIX - REP doplňkové krmivo s barvivem a antioxidantem


Chameleoni přijímají občas i potravu rostlinou (někteří pravidelně). Chameleon jemenský přijímá rostlinou potravu zcela běžně, žere různé květy hlavně pokud jsou červené, žluté, oranžové a růžové, nepohrdne ani výhonky mladých rostlin (Bohoušek s oblibou pojídá výhonky Ibišku a jeho květy mu také chutnají - vlastní zkušenost). Někdy požírají chameleóni rostliny z nedostatku vody.

Chameleóni pijí mnoha způsoby, jednak olizují kapky rosy nebo deště na rostlinách, pijí i z listů, naučí se také v zajetí i z misek a různých nádrží v teráriu. Ať už chameleón přijímá vodu jakýmkoli způsoben je nutno do terária neustále jednak dodávat formou rosení, což je nejpřirozenější způsob pro chameleona, nebo umístit nádržku s vodou kamkoli na dno terária. Pokud chameleón pije z nádržky měla by být voda měněna alespoň 1x denně.

Drobný hmyz - běžně dostupný na našich loukách, který chameleoni s oblibou požírají.

 

VITAMIX REP ->  REPTIMINERAL ->

Zapůjčeno z webu http://www.chamik.estranky.cz/clanky/chov-chamika.html

 

Cardiosma Armatum

Česká synonyma: Krab tříbarvý
Anglicky: Rainbow Land Crab
Rubrika: Korýši
Typ: Sladkovodní
Čeleď: Gecarcinidae
Rozšíření: Jižní Amerika: Brazílie (v současnosti i v Africe, kam byl zavlečen).
Poznámka: Krabi mají velice atraktivní zbarvení. Vršek krunýře (karapax) je tmavě modrý až fialový s několika žlutými tečkami, lesklý, jakoby glazovaný. Nohy září jasně oranžovou barvu a klepeta jsou nafialovělá. Barva je závislá na stravě a osvětlení, kterému je krab vystaven. Pohlaví se určuje podle rozdílného tvaru spodní části krunýře.
Krabi se při svém růstu několikrát za život svlékají. Tato procedůra je pro kraba velice náročná a je v tomto období nejvíce zranitelný. Proto by měl mít na svlékání klid, dostatečnou vlhkost vzduchu a přijatelný úkryt, aby ho nerušili případní další spolubydlící. Pokud krab přijde o nohu, při dalším svlékání mu doroste.
Pro párek krabů zvolte paludárium o rozměrech zhruba 110 x 50 x 30 cm (d x š x v). S poměrem souše 2 : 1 a výškou vodního sloupce tak, aby se zvířata mohla celá ponořit. Souš zhotovte z říčních oblázků či písku (souš budou zřejmě přerývat a hledat v ní zbytky potravy - je to jejich přirozené chování), instalujte také několik úkrytů z vhodných větví, kořenů či kamenů. Voda může být s příměsí mořské soli v poměru 1 lžička na 100 l. Teplota vody 20 - 24°C, nutná dobrá filtrace, nebo častá výměna, pro čistotu vody. Krabi budou rádi za možnost lokálního tepelného ohřevu až na 35°C (UV lampa). Pro dobrou stavbu krunýře je zapotřebí působení UVA a UVB zářivky a dodávaní vápníku. Je nutné dodržovat cyklus dne.
Krabi jsou všežravci, kteří opravdu nejsou vybíraví. S chutí přijímají zbytky hmyzu, rybího masa, žížaly, i mrtvé ryby, moučné červy a podobně. Také kousky salátu, spařené kopřivy či špenát a pokud dáte do akvária kytičku, časem skončí v krabím žaludku. Také nabídněte různou krájenou zeleninu a ovoce. Důležitý je vápník (např. skořápky vajíček, školní křída), který je dobré do jídla přimíchat. Dožívá se 5-10 let. V zajetí se nerozmnožují. Bývá také nazýván jako Krab zemní, Krab Harlekýn nebo Krab tříbarvý.
 

 

TOPlist